Romány pro dívky

Romány pro dívky jsou specifickým subžánrem prózy pro mládež, určeným především čtenářkám ve věku od cca 10 do 16 let. Typické jsou pro ně témata, postavy i jazyk blízké dospívajícím dívkám.

Hlavní znaky:

Hrdinka: většinou dospívající dívka, s níž se čtenářky mohou identifikovat.
Témata:
přátelství, vztahy v rodině, první lásky, hledání vlastní identity,
školní prostředí, party, rivalita mezi kamarády,
problémy dospívání (pocity osamělosti, nejistoty, tělesné změny, vztahy s rodiči).
Zápletka: často spíše komorní, zaměřená na vnitřní prožívání postav a jejich osobní růst než na akci.
Jazyk: jednoduchý, přístupný, blízký mluvě mladých lidí, někdy v ich-formě (deníková nebo dopisová forma).
Cíl: pobavit, nabídnout identifikační vzor, pomoci čtenářce orientovat se ve vlastních emocích a v sociálních vztazích.

Pomáhá čtenářkám prožít „nanečisto“ různé situace dospívání. Poskytuje útěchu a porozumění v období změn. Někdy nenápadně předkládá hodnoty (přátelství, čestnost, vytrvalost).

Ze starší české literatury jmenujme například:

Stanislav Rudolf: Metráček (trable dospívající dívky, která je obézní, bylo zfilmováno)
Lenka Lanczová: například Potížistka, Srdcový kluk a mnoho dalších
Ivona Březinová: Holky na vodítku, Držkou na rohožce
Iva Procházková: Nazí
Dana Hlavatá: Přiznání, Nic nemusím
Helena Šmahelová: Velké trápení

Z anglicky psané literatury jsou u nás oblíbení: